Odkazy

Také máte rádi chvíle, kdy si po denním shonu v klidu domova sednete na vaše místo, abyste si přečetli něco hezkého, zajímavého? Může to být dobrá kniha, oblíbený časopis nebo – a to by nás velmi potěšilo – náš Protivanovský zpravodaj.

V jednom z minulých čísel jsme Vás požádali, abyste nám předali Vaše vzpomínky na to, jak se žilo v Protivanově dříve, co si pamatujete z vlastních prožitků či z vyprávění Vašich blízkých, co by mělo být uchováno i pro ty, kteří přijdou po nás.
Jsme rádi, že několik z Vás tak učinilo. Právě díky jim Vám můžeme nabídnout dnes malý dárek – skromnou kytičku uvitou z kvítků prostých, ale našich. Těch, co vyrostly mezi námi. Jsou úplně obyčejné, opravdové, čisté, krásné. Nepyšní se umělou okázalostí, nečekají na ocenění a oslavování, ale přicházejí za Vámi s upřímností, s přáním vnést do Vašich duší pohodu a radost ze života a docela obyčejného všedního i svátečního dne. Ať se Vám četba následujících stránek líbí.
Nejprve se ale kolem Protivanova trochu zeměpisně rozhlédneme. Obec Protivanov leží v centru Drahanské vrchoviny, jež je spíše tzv. parovinou, ve výškách přes 600 m a v okolí i přes 700 m dosti zarovnanou, převyšující na všech stranách nižší okolní oblasti.

Anastázie Kolářová se narodila 21. 6. 1911. Její maminka Josefa Štěničková pocházela z Protivanovského mlýna. Byla provdaná za rolníka Josefa Trundy čp. 13 a celkem se jim narodilo pět dětí. Nejstarší Stanislav, Anastázie, Jarmila, Marie a Růžena. Maminka Anastázie v mládí pomáhala při hospodaření na poli.
Provdala se v květnu 1933 za Františka Koláře, domácího krejčího, se kterým měli celkem devět dětí. Jelikož v té době byla úmrtnost novorozenců poměrně veliká z tohoto počtu dva chlapci a dvě holčičky brzy po narození zemřeli. Zbylých pět dětí se jmenují: Josef, Jiřina, Alena, František, Vladimír. Většinu života pracovala v JZD v živočišné a rostlinné výrobě. V roce 1970 ovdověla. 
Dožila se 80 let a 12. Listopadu 1991 zemřela.

Paní Anastázie Kolářová si psala kroniku a několik úryvků z této kroniky vám teď přikládáme.
Vzpomínky paní Anastázie Kolářové, Protivanov č. 13