Drobečková navigace

Úvodní strana > Historie

Historie

1. dubna uplynulo 150 let od narození kněze Aloise Kolíska

Rodák z Protivanova /1868-1931/, byl poslancem Národního shromáždění ČSR od papeže obdržel titul monsignor, vyučoval na Univerzitě Komenského v Bratislavě, organizoval náboženský život a i poutě do Lurd a Říma.

Roku 1934 postaven na náměstí Pomník padlých za první světové války. V kostele zřízena nová Křížová cesta za působení pana faráře Stříže. Roku 1935 se začíná stavět nový Hasičský dům. Byl dostavěn roku 1936 na pozemku školní zahrady. Celkový náklad je 40 tisíc . Budova byla vysvěcena P.farářem Rudolfem Střížem. Také letošního roku byla část obce zkanalizována. Roku 1938 se vedení obce rozhodlo o vlastní půjčku 175000 u České spořitelny v Praze na elektrifikaci obce. Veřejné osvětlení má 34 světel a také zaveden veřejný rozhlas. Velká slavnost se konala 29. června. Všechna světla v domech a celá dědina byla rozsvícena.

Také roku 1938 byly v našem kostele pořízeny všechny nové okna. Tyto okna darovali našemu kostelu 6 kněží bratrů Kolískových a ještě sochu Panny Marie Lurdské a nový oltář k Panně Marii a kalich. Tyto vnitřní okna s postavami svatých jak se všichni bratři kněží jmenovali a jejich rodiče. V naší farnosti bylo za 100 roků vysvěceno 50 kněží. Od roku 1850 do roku 1950. Nejvíce kněží bylo z rodiny Kolísků. Rodiče těchto kněží se jmenovali František a Mariana. Otec byl domkař a tkadlec. Matka Mariana rozená Kejíkova rodu selského. Měli malý domek na Bardoně č. 40. Dnes už tam nestojí, byl zbourán. Byla to dřevěná došková chaloupka. Měli spolu 12 dětí.

  1. Nejstarší syn František, kněz na Petrově v Brně
  2. Dcera Vincencie, provdaná za Nejedlého v Protivanově
  3. Dcera Mariana, provdaná za pošmistra Kirše
  4. Syn Antonín, tkadlec a kostelník
  5. Syn Leopold farář v Křižanovicích u Slavkova
  6. Dcera Filomena provdaná za krejčího Havrdy v Protivanově
  7. Syn Josef tkadlec a domkař v Protivanově – jeho vnuk Jiří |Maria Veselý-dominikán
  8. Dcera Jenovéfa zemřela jako dítě
  9. Syn Alois kněz - doktorát filosofie, působil v Ivančicích , v Hodoníně, Msgr. Dr. Alois Kolísek univerzitní profesor teologické fakulty v Bratislavě. Pochován na Sv. Hostýně
  10. Syn Ignác farář v Miloticích
  11. Syn Karel kněz a konzistorní rada v Brně
  12. Syn Jan kněz a konzistorní rada v Dukovanech.

Nejstarší syn František si vzal svoji maminku po smrti jejího muže k sobě do Brna na Petrov. Otec se dočkal jen vysvěcení svého nejstaršího syna Františka. Syn František velmi pomohl svým bratřím, aby mohli vystudovat na kněze. Maminka odchovala šest synů inteligentních a všechny doprovázela k oltáři Páně s pomocí svého nejstaršího syna. Všichni tito kněží Kolískové byli velcí ctitelé Panny Marie Lurdské. Mnoho poutí tam vykonali s československými poutníky. Byli to velmi vzdělaní muži, dobří zpěváci a hudebníci. Oni vypravovali z celé naší Československé republiky vlaky plné poutníků do Lurd ve Francii. Také v Lurdách v bazilice Panny Marie růžencové zbudovali 14. oltář, kde je napsáno:

„ Panně Neposkvrněné, národ Český"

Toto všechno nechali zbudovat poslední žijící bratři Páter Karel a Jan Kolískové.

Na Sv. Hostýně zbudovali osm zastavení křížové cesty, kde se Kristus pán setkává se ženami. Je tam zhotovena z mozaiky postava ženy v životní velikosti, maminka kněží Kolískových. Na Sv. Hostýně na malém hřbitůvku pochován Páter Alois Kolísek a jeho sestra Marie Kiršova roz. Kolískova, její manžel Kirš. a jejích syn Ludvík Kirš, který byl také kněz.

Já si pamatuji, že za mého dětství bylo u nás vysvěceno 8 kněží: Jiří Maria Veselý –dominikán, Páter Josef Dragoun, Páter František Marek, Páter Karel Trunda, Páter Bedřich Kolář, ale ten se kněžství vzdal, Páter Vítězslav Grmela a roku 1950 poslední vysvěcen kněz Páter Josef Trnečka - dominikán. Když měli novoknězi primiční první mši svatou, vycházeli z rodného domu, kde jim rodiče dali požehnání. Novokněz vyšel a kolem něho neslo upletený věnec 10-12 družiček a kráčely průvodem do kostela a vždy vyhrávala do pochodu Kolářova kapela. Na tuto primiční mši sv. se sjelo hodně kněží a lidí z celého kraje. Po primiční mši svaté vystrojili rodiče novokněze hostinu, které se zúčastnila celá rodina, družičky, kněží a pozvaní hosté.

Podle vzpomínek paní Anny Krátké, která se narodila v Protivanově roku 1926 a zemřela 2016

Něco málo z historie našeho městyse

Obec Protivanov byla založena za vlády rodu Lucemburků. První písemný doklad o založení je z roku 1505. Za husických válek zanikly obce v okolí Protivanova -  Jesenec, Skalkova Lhota, Benátky.

 Naše obec patřila ke kraji Olomouckému, ale k panství Boskovickému. Vrchnost obce zastupoval rychtář. Byly zde odedávna dva mlýny, na dolním konci na potoku Okluka  a druhý v Oboře. Dva dvory Oborský a Protivanovský. Sklárna a varna sirupu byla na Oborském dvoře.

Název obce je odvozený od jména zakladatele buď Protivy, Protivana, Protivaje nebo Pračka. Snad také, že u nás vanou skoro po celý rok větry proti sobě.

Máme zde pojmenované části obce, není známo, jak vznikly. Je to Bardon, Křivda, Doliny, Balkán, Niva. Název ulice Bardon, možná vznikl odvozením od starého slova bandor-břicho. Cesta na této ulici je točená do tvaru břicha.

Po 30. leté válce měla obec 34 domků

Roku 1793 -  90 čísel domů a 813 obyvatel         

roku 1846 – 137 čísel domů a 1 136 obyvatel

roku 1900 – 176 čísel domů a 1 360 obyvatel,

roku 1921 – 190 čísel domů a 1 410 obyvatel

roku 1944 – 211 čísel domů a 1 800 obyvatel     

 

Památky

Farní kostel Mariánský byl postavený roku 1772 ve slohu venkovského baroka. Rozměry 30x11m. Byl zbudován v místech původního kostelíka. První písemná zmínka je z roku 1547.

V 17. století patřila fara i kostel českým bratřím, patřilo k farnosti 11 obcí. V kostele je jako památka křtitelnice z kamene a zvon na věži váží 5 centů. Na náměstí je socha sv. Jana Nepomuckého, stará asi dvě století.  Směrem k Nivě je kamenný kříž z 18. Století.

Škola je z roku 1767. Od roku 1909 čtyřtřídka a od roku 1914 pětitřídka. Možná, že škola byla zřízena mnohem dříve, snad už v 16. století. Prvním nadučitelem byl Tomáš Zapletal, který působil na škole od roku 1867 až do roku 1882- protivanovský rodák z čísla popisného 15.

Les nad mlýnem se jmenuje Baba, naproti mlýnu Čertova skála, dále les Vůbca a Na Čihadle. Pole pod Křivdou u Pazderny, Na Bařině, Věčné padělky, Vysoudilky, Nad Hradiským, Nisborov. Za silnicí k Prostějovu se pole jmenuje Na Kořelénech. Od naší dědiny vede kopcovitá cesta ke kříži a pokračuje dále přes silnici až  k Posraném keřům. Dále je trať Babylon/biblické jméno, vysoká poloha. Rozhled na celou Hanou. Za jasného počasí je vidět sv. Kopeček, Jeseníky a daleký Praděd s Kralickým Sněžníkem, Hostýnské a Pavlovské vrchy.

                Za německé okupace od roku 1938-1945 měli němečtí vojáci postavenou na Babyloně dřevěnou chaloupku a dřevěnou rozhlednu, ze které měli rozhled po celé široké krajině.

Dále pole na Repeše, v Mořeckým, Repešké žlibek, Hraniční padělke, pod Lištím. Loukám táhnoucí se za lesem k Hartmanicím-Nivě se říkalo v Zálomech Na Průhoně. Mezi Nivou a Protivanovem směrem na Vysočany byla ves Jesenec, roku 1568 byla pustá zaniklá. U silnice z Protivanova do Nivy je památka Boží muka, kterou před mnoha lety nechali postavit manželé Kubovi z Protivanova. Les mezi silnicí do Nivy a do Boskovic se jmenuje Kochyňke. Pole mezi silnicemi se říká Za Zapletalove, dále po Nivy a v Kopanině. Z protivanovského náměstí až ke smrku je to jeden km. Tento smrk tam stával odedávna a byl v památkové ochraně. Uschl, sázeli ho už několikrát, ale vždy uschne. Říká se tam stále

 U smrka. Pod pilou jsou Žlíbky, dále se říká U propasti. Bývala tam bažina, prý tam zahynul člověk i s koněm. Dále se říká v Prečo, blíže k silnici se říkalo Na rybníkách. Bývaly tam louky, až za starosty Josefa Koláře č. 38, se tam vybudoval rybník. Nad rybníkem vysázen na obecním poli větší kousek lesa, také za starosty Koláře. Nad rybníkem směr na Skelnou Huť les Prašilka, Brd 672 m,  Milánka, Preč, Kozar, Na Brodech, Lovecká Hora, u Třech krátkých, je tam rybník. Mezi Protivanovem a Benešovem na Skalách stála zde v 15-16 století ves Skalkova Lhota. Skály jsou nejvyšší místo Drahanské vrchoviny. Trať na Skalách přechází do katastru obce Buková, Suchý, Benešova a Protivanova. Skály nejvýše položena místa v katastru Protivanovském 724 m nad mořem. Je tam myslivecká bouda. Na skalách pramení potoky Protivanovský a Oborský. Tento potok se nazývá Luka, která teče do krasového území, tam proniká do země a je nazývaná Punkva.